Národní divadlo Republiky Srbské

Národní divadlo Vrbaského Banátu bylo otevřeno 18. října 1930. První čtyři sezóny byl využíván upravený objekt „Sokolana“, což představovalo pouze dočasné řešení. Nová budova Národního divadla byla otevřena 12. listopadu 1934 pod názvem Dům krále Petra I. Velikého Osvoboditele. Kromě divadla se v budově nacházela Kulturní společnost Zmijanje, Muzeum Vrbaského Banátu a od roku 1935 také Národní knihovna Vrbaského Banátu.

Po skončení druhé světové války získalo divadlo celou budovu pro své potřeby a při této příležitosti změnilo svůj název na Národní divadlo Banja Luka. Od sezóny 1946/1947 fungovalo pod názvem Oblastní národní divadlo, poté opět jako Národní divadlo. Tento název neslo až do roku 1953, kdy se přejmenovalo na Národní divadlo Bosenské Krajiny. Mezi lety 1994...

Národní divadlo Vrbaského Banátu bylo otevřeno 18. října 1930. První čtyři sezóny byl využíván upravený objekt „Sokolana“, což představovalo pouze dočasné řešení. Nová budova Národního divadla byla otevřena 12. listopadu 1934 pod názvem Dům krále Petra I. Velikého Osvoboditele. Kromě divadla se v budově nacházela Kulturní společnost Zmijanje, Muzeum Vrbaského Banátu a od roku 1935 také Národní knihovna Vrbaského Banátu.

Po skončení druhé světové války získalo divadlo celou budovu pro své potřeby a při této příležitosti změnilo svůj název na Národní divadlo Banja Luka. Od sezóny 1946/1947 fungovalo pod názvem Oblastní národní divadlo, poté opět jako Národní divadlo. Tento název neslo až do roku 1953, kdy se přejmenovalo na Národní divadlo Bosenské Krajiny. Mezi lety 1994 a lednem 1999 se jmenovalo Krajinské národní divadlo, poté získalo svůj současný název – Národní divadlo Republiky Srbské.

Budova Národního divadla byla poslední v řadě objektů v rámci plánované urbanistické koncepce ulic Gospodská a Bana Milosavljeviće, jako součást reprezentativní městské struktury centra Vrbaského Banátu, která byla zahájena výstavbou budovy Banského dvora. Navrhl ji architekt Josif Goldner a v architektuře se prolínají různé styly – od neorenesančních prvků až po převážně bauhausovské detaily, obohacené o dekorativní folklorní motivy.

Po zemětřesení v roce 1969 byla budova silně poškozena a divadelní prostor se stal nepoužitelným. Krátce poté byla podle plánů Vjenceslava Richtera provedena druhá velká rekonstrukce a adaptace divadla. Během renovace v roce 2004 byla vytvořena scéna „Petar Kočić“ se 77 místy. V různých historicko-politických obdobích se měnily funkční jednotky divadla, jeho název i instituce, které v něm působily.

Kromě „Dětského divadla Republiky Srbské“, které rovněž sídlí v Banja Luce, je to jediné profesionální divadlo v Republice Srbské.